Otázka, jestli azbest způsobuje rakovinu, patří k těm, které vyvolávají zbytečnou paniku i zbytečné podceňování zároveň. Jedni si při slově azbest představí okamžité ohrožení života, druzí mávnou rukou s tím, že stará střecha přece léta drží a nic se neděje. Pravda leží mezi tím a stojí na jednom slově: expozice. Pro zdraví totiž nerozhoduje samotná přítomnost materiálu, ale to, kolik jeho vláken se dostane do plic.
Pojďme si proto bez senzací vysvětlit, co o vztahu azbestu a nemocí dýchacích cest skutečně víme, kdy riziko reálně hrozí a kdy ne. A hlavně, jak se k němu postavit rozumně, pokud máte doma starší eternitovou střechu nebo jiný materiál z minulého století. Specializované firmy na odbornou likvidaci eternitu a azbestu se s podobnými obavami setkávají denně a většina z nich má společného jmenovatele: chybějící základní informace.
Co azbest v těle skutečně způsobuje
Azbest je souhrnný název pro skupinu minerálů s vláknitou strukturou. Právě ta jemnost vláken je jádrem problému. Když se uvolní do vzduchu a člověk je opakovaně vdechuje, mohou se ta nejtenčí z nich dostat hluboko do plicní tkáně, kde je tělo nedokáže rozložit ani odstranit. Vlákna tam zůstávají roky a dlouhodobě dráždí okolní tkáň.
S azbestem se pojí především tři onemocnění. Azbestóza je zjizvení plicní tkáně, které zhoršuje dýchání. Mezoteliom je nádor postihující výstelku plic nebo břišní dutiny a je s azbestem spojen velmi úzce. Riziko zvyšuje i u rakoviny plic, výrazně pak v kombinaci s kouřením. Mezinárodní zdravotnické instituce řadí azbest mezi prokázané lidské karcinogeny, takže odpověď na otázku z titulku zní ano, dlouhodobé vdechování azbestových vláken riziko rakoviny zvyšuje. Důležité ovšem je to, co následuje.
Proč rozhoduje prach, ne deska na střeše
Klíčový rozdíl, který se v debatách často ztrácí, je rozdíl mezi vázaným a uvolněným azbestem. V eternitu a podobné vláknocementové krytině jsou vlákna pevně zalitá v cementu. Dokud deska leží celá a neporušená na střeše, vlákna se prakticky neuvolňují a riziko vdechnutí je velmi nízké. Neporušená azbestocementová střecha sama o sobě obyvatele domu kontinuálně neotravuje.
Problém vzniká ve chvíli, kdy se materiál naruší. Lámání, řezání úhlovou bruskou, vrtání, broušení nebo hrubé shazování desek dolů uvolní do ovzduší obrovské množství mikroskopického prachu. A právě tahle vlákna jsou nebezpečná. Usadí se na oblečení, ve vlasech, v zahradě i v okapech a nenápadně se roznesou tam, kde je nikdo nečeká. Proto odborníci nemluví o riziku desky, ale o riziku špatné manipulace. Onemocnění se navíc rozvíjejí s velkým časovým odstupem, často po desetiletích, takže následky neopatrné víkendové demontáže se nemusejí projevit hned.
Kdy riziko reálně hrozí a kdy ne
Z toho plyne celkem střízlivý závěr. Pokud máte doma starší eternitovou střechu v dobrém stavu a nehodláte do ní nijak zasahovat, nemusíte propadat panice. Rozumné je vědět, že materiál azbest pravděpodobně obsahuje, sledovat jeho stav a nenarušovat ho. Zvětralé, popraskané a rozpadající se desky jsou citlivější, protože z porušeného povrchu se vlákna uvolňují snáz, ale ani to neznamená nutnost okamžité akce za každou cenu.
Riziko naopak prudce roste tehdy, když se rozhodnete s materiálem hýbat svépomocí. Typický scénář je rekonstrukce, kdy majitel chce ušetřit a pustí se do snímání staré krytiny sám. Přehled toho, jak azbest na zdraví působí a v jakých situacích je opatrnost na místě, najdete i v podrobnějším článku o tom, zda azbest způsobuje rakovinu. Hranice mezi neškodnou a rizikovou situací je totiž velmi jednoznačná a vede přesně tudy, kudy jde prach.
Jak riziko reálně snížit
Nejúčinnější způsob, jak riziko spojené s azbestem snížit, je nedělat z vázaného materiálu prach. Pokud starou krytinu chcete zachovat, nechte ji být a jen hlídejte její stav. Pokud potřebujete střechu vyměnit nebo materiál odstranit, je rozhodnutí stejně jednoznačné: nepouštět se do toho na vlastní pěst. Profesionální demontáž eternitu a azbestu probíhá tak, aby se prašnost držela na minimu. Desky se nelámou, snímají se celé, materiál se zvlhčuje, balí do neprodyšných obalů a odváží na skládku určenou pro nebezpečný odpad.
Tenhle postup má jasná pravidla a smí ho provádět jen oprávněná firma, která navíc dodá potřebnou dokumentaci. Pro vás to znamená, že se vlákna nedostanou do vzduchu, který dýcháte vy ani vaše okolí. Azbest tak z hlediska zdraví není důvodem k hysterii, ale k respektu. Pokud řešíte starší střechu, vyplatí se nechat si stav posoudit a odstranění naplánovat s odborníkem, místo abyste o riziku rozhodovali náhodně o víkendu. Zdraví totiž v tomhle případě nestojí na štěstí, ale na tom, jak s materiálem naložíte.
