Na špičkách letorostů růží se za pár dní objeví shluk drobných zelených tělísek, listy se kroutí a všechno je lepkavé. Na záhonu s fazolemi, salátem nebo paprikami to vypadá podobně. Mšice jsou v srpnu jedním z nejčastějších zahradních trápení, a přitom se s nimi dá vyjít i bez postřiku. Tady se dozvíte, jak je poznat, proč se přemnožují, co udělat hned a kdy je opravdu čas zasáhnout důrazněji.
Jak mšice poznáte
Mšice jsou drobný hmyz s měkkým tělem, obvykle dlouhý jen několik milimetrů. Mohou být zelené, žluté, hnědé, růžové nebo černé, takže barva sama o sobě nic neřekne. Na zadečku mají dvě malé trubičky (kornouty), podle kterých je odborníci poznají od jiného drobného hmyzu. Většina jedinců nemá křídla. Okřídlení se objevují až ve chvíli, kdy je kolonie přeplněná nebo se rostlina zhoršuje.
Nejčastěji sedí na vrcholcích výhonů, na poupatech a na spodní straně mladších listů, tedy tam, kde je rostlina nejšťavnatější. Napadení poznáte podle několika znaků:
- shluky drobného hmyzu na špičkách výhonů a na poupatech,
- kroutící se a deformované listy, ve kterých se hmyz často schovává,
- lepkavý povlak (medovice), na němž se později může usadit černavý povlak plísní, takzvaná sazovitost,
- bílé svlečené kožky, které zůstávají na listech,
- mravenci, kteří po rostlině pravidelně pobíhají nahoru a dolů.
Mšice sají rostlinné šťávy a vyčerpávají tak mladé části. Některé druhy přenášejí i virové choroby, například na dýňovité zelenině nebo na salátu. U růží jde nejčastěji o estetický problém. U zeleniny může napadení znamenat pokřivené listy a zpomalený růst.
Proč se mšice tak rychle přemnožují
Za rychlým nárůstem stojí způsob rozmnožování. Během vegetační sezony rodí samičky živé potomstvo bez oplození, takže vznikají v podstatě klony. Kolonie proto roste velmi rychle, dokud je dost potravy a nic ji nebrzdí. Když se přeplní, objeví se okřídlení jedinci, kteří se rozletí na další rostliny a založí nová ohniska. Na podzim přichází pohlavní generace a samičky kladou vajíčka k přezimování. Proto se mšice vracejí každý rok.
Přemnožení mšic pomáhá několik věcí, které máte ve svých rukou:
- Přehnojení dusíkem. Univerzitní zahradnická poradna v Kalifornii uvádí, že vysoké dávky dusíku podporují množení mšic. Hnojte raději méně a pomalu uvolňovanými hnojivy.
- Mravenci. Mravenci mšice chrání před predátory a živí se jejich medovicí. Kde je mravenců mnoho, mají mšice volné pole.
- Chybějící přirození nepřátelé. Zahrada bez úkrytů a kvetoucích rostlin je pro užitečný hmyz málo přívětivá.
- Oslabené rostliny. Rostlina, které je zle, je pro mšice lákavější, a podle Královské zahradnické společnosti (RHS) se právě zhoršující stav hostitele podílí na vzniku okřídlených jedinců. O tom, jak zalévat ve vedru, se dočtete v článku Zalévání zahrady ve vedru.
Šetrné postupy krok za krokem
Doporučení zahradnických organizací se shodují: začněte mechanicky a šetrně, chemii nechte na úplný závěr, pokud vůbec.
1. Oplach silným proudem vody
Nejjednodušší je osprchovat napadené výhonky silnějším proudem vody z hadice. Mšice se tím sbijí na zem a zpět na rostlinu se dostávají obtížně. U křehkých rostlin proud zmírněte, ať nepolámete výhonky. Oplach opakujte několik dní po sobě.
2. Ruční sběr a odstřižení
Malé kolonie na poupatech růží nebo na špičce fazolu setřete mezi prsty. Silně napadené a zkroucené výhony, ve kterých se mšice ukrývají, odstřihněte a vyhoďte do směsného odpadu. Na zelenině často stačí odstranit jeden nebo dva napadené listy.
3. Zastavte mravence
Jestliže se po napadené rostlině stále honí mravenci, mšice pravděpodobně chrání. U stromků a keřů s pevným kmenem se používají lepové pásy, které mravencům zabrání vylézt nahoru. Na záhonech pomůže hlavně oplach a pravidelná kontrola.
4. Podpořte přirozené nepřátele
Mšice mají v zahradě řadu nepřátel: slunéčka, zlatoočky, larvy pestřenek, střevlíky, škvory a parazitické vosičky. Podle české Wikipedie zkonzumuje slunéčko sedmitečné denně zhruba sto mšic. Užitečný hmyz přitáhnete tím, že:
- necháte v zahradě kvetoucí pruh nebo aspoň několik druhů rostlin s drobnými květy,
- nebudete po každém výskytu mšic sahat po postřiku, který by zlikvidoval i predátory,
- ponecháte trochu úkrytů: hromádku listí, větví nebo hmyzí domek,
- nebudete uklízet záhony do posledního lístku.
Parazitované mšice poznáte podle nafouklých, zlatohnědých až světlých „mumií“ na listech. Ty nechte být, protože uvnitř se vyvíjí užitečná vosička.
Zelenina a růže: rozdíly v přístupu
U růží je situace většinou klidnější. Keř si obvykle poradí, protože brzy začnou pracovat slunéčka a pestřenky. Stačí občasná kontrola pupenů a oplach. Poupata, na kterých mšice sedí hustě, setřete rukou dřív, než se rozvinou.
U zeleniny je opatrnost namístě dvojnásob, protože to, co ze záhonu sníte, nechcete ošetřovat zbrklými zásahy. Napadené vnější listy salátu, zelí či fazolí odstraňte a sklizeň před konzumací dobře omyjte. Pomáhá i střídání plodin a rozumné rozestupy, o kterých píšeme v článku Rotace plodin na záhoně.
Když se rozhodnete pro odstranění napadených částí, dělejte to průběžně a začněte brzy. Jedna kolonie na jednom výhonu se řeší za minutu. Kolonie na celém keři už vyžaduje několik dní opakovaného oplachu.
Jak vypadá rozumný týden s mšicemi
Nejlépe funguje jednoduchý rytmus, který zvládnete i při běžné zahradní práci:
- První den: zkontrolujte špičky výhonů a spodní strany listů, napadené výhony osprchujte a nejhorší kusy odstřihněte.
- Za dva až tři dny: podívejte se, jestli se kolonie vrátila. Když ano, oplach zopakujte.
- Během týdne: hledejte slunéčka, jejich larvy, larvy pestřenek a mumie. Pokud je vidíte, přírodní pomocníci už pracují a stačí je nechat.
- Po týdnu: když se mšice stále množí, zamyslete se nad příčinou. Bývá to přehnojení, sucho nebo mravenci na keři.
Neplatí, že každá mšice je důvod k akci. Cílem není úplně čistá zahrada, ale rovnováha, ve které škůdců ubývá sám od sebe.
Kdy mšice nechat být a kdy zasáhnout
RHS upozorňuje, že mšice jen zřídka rostlinu zahubí a že jsou důležitou potravou pro další živočichy. Drobné kolonie tedy většinou není třeba řešit hned. Sledujte, jestli se objevují slunéčka a jejich larvy: to je znamení, že se rovnováha brzy vrátí.
Ostřeji zasáhnout má smysl, když:
- jsou napadené mladé sazenice nebo čerstvě vysazené rostliny,
- se kolonie i po opakovaném oplachu vrací během několika dní,
- jsou listy silně zkroucené a rostlina zjevně stagnuje,
- se na zelenině objevují příznaky virových chorob, například skvrnité nebo pokřivené listy.
Silně postiženou rostlinu je lepší odstranit celou, aby se mšice nešířily dál. Pokud přemnožení nezvládáte mechanicky, poraďte se v místním zahradnictví nebo s rostlinolékařskou poradnou, která vám doporučí postup pro konkrétní plodinu. Vždy platí návod výrobce a ochranné lhůty. Konkrétní přípravky tu záměrně neuvádíme.
Prevence na příští sezonu
- Hnojte střídmě, zejména dusíkem, a dávejte přednost pomalu uvolňovaným hnojivům.
- Obcházejte záhony pravidelně a hledejte první shluky na špičkách výhonů.
- Vysazujte pestře: různé druhy rostlin lákají různý užitečný hmyz.
- Nenechte rostliny trpět suchem.
- Všímejte si mravenčích stezek, které vedou k často napadaným keřům.
Časté otázky
Jsou mšice nebezpečné pro člověka?
Lidem neubližují. Poškozují rostliny a na zelenině mohou snížit její kvalitu. Před konzumací proto listovou zeleninu důkladně omyjte.
Co je ten lepkavý povlak na listech?
Jde o medovici, kterou mšice vylučují. Později se na ní může usadit černavý povlak plísní (sazovitost). Zhoršuje vzhled rostliny a zmizí, jakmile se mšic zbavíte a povlak opláchnete.
Mají mšice jen jednu barvu?
Ne. Mohou být zelené, žluté, hnědé, růžové nebo černé. Barva se liší podle druhu.
Vrátí se mšice po oplachu?
Často ano, protože se rychle množí. Proto oplach opakujte několik dní po sobě a zároveň podporujte přirozené nepřátele, kteří práci dokončí.
Mám zničit i mravence?
Mravenci sami rostlinám neškodí, jen mšice chrání. Stačí jim zabránit ve vylézání na napadené rostliny a udržet slunéčka a další predátory při životě.
