Mečíky, jiřiny, begonie a kany nás celé léto odměňují barvami, ale zimu venku nepřežijí. Jde o teplomilné hlízy a cibule, kterým už teploty kolem nuly nevratně uškodí. Na rozdíl od tulipánů a narcisů, které klidně zůstávají v zemi (o jejich podzimní výsadbě píšeme v samostatném návodu), je potřeba tyhle rostliny na podzim vykopat, dosušit a přes zimu uložit do chladné bezmrazé místnosti. Když to uděláte dobře, na jaře máte sadbu zdarma a rostliny, které znáte. Když to odbudete, do jara zůstane v krabici jen plíseň. Projdeme si to krok za krokem, termín po termínu.
Proč hlízy nenechávat přes zimu v zemi
Mečíky, jiřiny, begonie i kany pocházejí z teplejších oblastí a jejich podzemní části nejsou stavěné na promrzlou půdu. Ideální teplota pro zimní klid se u nich pohybuje jen pár stupňů nad nulou. Jakmile teplota hlíz klesne k nule a níž, pletiva zmrznou, po rozmrznutí zčernají a změknou. Taková hlíza už nevyraší.
Tady je dobré rozlišovat. Cibuloviny jako tulipány, narcisy nebo krokusy jsou mrazuvzdorné a necháváme je v záhonu. Jiřiny, mečíky, begonie a kany naopak každý podzim vyndáváme. Pokud si nejste jistí, co vlastně v záhonu máte, pomůže jednoduché vodítko: rostliny, které jste na jaře kupovali jako hlízy nebo oddenky k letnímu kvetení, obvykle přes zimu venku nenecháváte. Mrazuvzdorné trvalky a jarní cibuloviny naopak v záhonu zůstávají.
Kdy co vyndat ze země
Načasování se u jednotlivých druhů liší a je to první místo, kde se dá udělat chyba.
Mečíky (gladioly)
Mečíky vyndáváme jako první, zpravidla během září a do poloviny října, jakmile začnou nadzemní části žloutnout. Nečekejte u nich na mráz. Hlízy vykopávejte za suchého a slunečného počasí, ne do rozmoklé půdy. Nať zkraťte co nejníže, těsně nad hlízou.
Jiřiny
Jiřiny naopak snesou první slabé mrazíky a klidně počkají, až jim mráz zčerná listy. To je signál, že nadzemní část dožila a rostlina stáhla zásoby do hlíz. Pak nať seřízněte zhruba na patnáct centimetrů nad zemí a trs opatrně vyryjte vidlemi s dostatečným odstupem, ať hlízy neporaníte.
Begonie a kany
Hlíznaté begonie a oddenky kan také vyndáváme až po prvních mrazících, které spálí listy. Nadzemní část zkraťte a oddenky kan jen hrubě zbavte přebytečné zeminy. S dělením kan počkejte raději až na jaro, podzimní rány zbytečně zvyšují riziko hniloby.
Obecné pravidlo pro všechny druhy: vykopávejte za sucha. Vlhká hlíza se mnohem hůř suší a daleko snáz na ní začne plíseň.
Očištění a seříznutí
Po vykopání oklepejte nebo opatrně otřete hrubou zeminu. Hlízy zásadně nemyjte pod tekoucí vodou, zbytečně byste je namočili. U jiřin otočíme trsy stonky dolů, aby z dutých lodyh vytekla voda, jinak by uvnitř trsu zůstávala vlhkost a hlízy by hnily. Poškozené, měkké nebo nahnilé kusy hned vyřaďte, do zimního uložení patří jen zdravý a pevný materiál.
U mečíků po pár dnech sloupněte nejvrchnější zaschlou slupku, zespodu odstraňte scvrklou starou mateční hlízu (bývá v ní zdroj infekce) a oddělte drobné dceřiné hlízky, takzvaný brut. Ten se dá uchovat zvlášť a na jaře z něj vypěstujete novou generaci rostlin.
Dosušení: nejdůležitější a nejčastěji odbytý krok
Správné dosušení rozhoduje o tom, jestli hlízy vydrží. Vlhká hlíza uložená do krabice je téměř jistá ztráta.
Mečíky se osvědčilo sušit v teple. První zhruba dva týdny při teplotě kolem pětadvaceti stupňů, pak dosoušet při nižší teplotě. Kdo chce postupovat důkladněji, drží první týden teplotu okolo osmadvaceti až třiceti stupňů a od druhého týdne ji sníží na osmnáct až dvacet stupňů. Celkem počítejte s dosoušením v řádu několika týdnů, rozprostřené v jedné vrstvě, ne na hromadě.
Jiřiny, begonie a kany sušte v suché a vzdušné místnosti, dokud povrch hlíz nezaschne a zbytky stonků neztvrdnou. Hlízy mají ležet jednotlivě, aby kolem nich proudil vzduch, a nesmějí se dotýkat vlhké podložky.
Ošetření proti plísni
Houbové choroby jsou nejčastější příčinou, proč hlíza do jara nevydrží. Osušené a očištěné hlízy proto před uložením ošetřete. Nabízejí se dvě cesty. Jednodušší je poprášit hlízy fungicidním přípravkem proti houbovým chorobám. Důkladnější je krátké namoření v povoleném mořidle nebo v bledě růžovém roztoku manganistanu draselného zhruba na dvacet minut, po kterém hlízy znovu důkladně osušíte. Tím se neruší zásada, že hlízy po sklizni běžně nemyjeme: namoření v mořidle je jiná situace, protože po něm následuje nové oschnutí. Vždy postupujte podle návodu konkrétního přípravku a chraňte si ruce i dýchací cesty.
Skladování přes zimu
Cílem je chladná, tmavá, bezmrazá a jen mírně vlhká místnost. Sklep, spíž nebo nevytápěná chodba bývají ideální.
Teploty se mírně liší podle druhu. Jiřinám svědčí zhruba tři až šest stupňů, mečíkům tři až osm stupňů, kany bývají spokojené o něco tepleji, kolem deseti stupňů. Důležité je, aby teplota nikdy neklesla k nule. Relativní vlhkost kolem sedmdesáti procent svědčí hlavně jiřinám, begoniím a kanám; mečíky naopak snesou prostředí sušší. V příliš suchém vzduchu se hlízy scvrkávají a vysýchají, v příliš vlhkém plesniví.
Hlízy ukládejte do beden nebo krabic a prosypte je suchým materiálem, který udrží stabilní vlhkost a zároveň nepustí k hlízám přebytečnou vodu. Osvědčí se čistý suchý písek, piliny, vermikulit nebo rašelina. Jednotlivé hlízy se nemají dotýkat, případná plíseň se tak nerozšíří na sousední kusy. Drobný brut mečíků můžete uložit do papírových sáčků.
Pro malé množství existuje i bytová varianta. Pár jiřin obalíte do potravinové fólie nebo uložíte do uzavíratelného sáčku a necháte v chladničce při teplotě kolem pěti stupňů. Hodí se to, když nemáte sklep, ale počítejte s tím, že v lednici je málo místa a je potřeba hlízy hlídat.
Ať zvolíte cokoli, jednou za měsíc uložené hlízy zkontrolujte. Měkké, scvrklé nebo plesnivé kusy vyřaďte, aby nenakazily zbytek. Tahle pětiminutová kontrola zachrání víc sadby než jakýkoli chytrý trik.
Časté chyby, kterým se vyhnete
- Vykopávání do bláta. Mokrá hlíza se špatně suší a rychle plesniví. Počkejte na suchý den.
- Nedosušení. Hlíza uložená zavlhlá do krabice do jara shnije. Sušení není formalita.
- Uložení do mrazu. Nevytápěná garáž, kde teplota padá pod nulu, hlízy zničí stejně jako venkovní záhon.
- Žádná kontrola. Jedna plesnivá hlíza bez kontroly nakazí celou bednu.
- Záměna druhů. Tulipány a narcisy vykopávat nemusíte, zůstávají v zemi. Vyndáváte jen teplomilné hlízy.
Co udělat ještě na podzim
Když máte hlízy uklizené, hodí se dotáhnout i zbytek zahrady. Vyplatí se dořešit přezimování dalších choulostivých rostlin, třeba muškátů, a připravit trvalky i keře na zimu. Uvolněné záhony po jiřinách a mečících můžete rovnou osázet jarními cibulovinami, které v zemi přes zimu zůstávají, nebo je zakrýt a nechat odpočinout do jara.
Často kladené otázky
Musím opravdu každý rok jiřiny a mečíky vyndávat?
Ve většině Česka ano. V mírnějších polohách a na lehké, dobře propustné půdě se dá riskovat silnější zimní přikrývka z listí a chvojí, ale v běžných podmínkách je vykopání a uložení do chladné místnosti spolehlivější. Ztráta sadby po tuhé zimě bývá dražší než pár hodin práce na podzim.
Kdy přesně hlízy vyndat?
Mečíky během září a do poloviny října, jakmile nať žloutne, bez čekání na mráz. Jiřiny, begonie a kany až po prvních slabých mrazících, které zčerní listy. Vždy vybírejte suchý den.
V čem hlízy přes zimu skladovat?
V bedně nebo krabici prosypané suchým pískem, pilinami, vermikulitem nebo rašelinou, v tmavé bezmrazé místnosti při teplotě u většiny druhů zhruba tři až osm stupňů a vlhkosti kolem sedmdesáti procent. Hlízy se nemají navzájem dotýkat.
Jak poznám, že se hlíza nedá zachránit?
Měkká, kašovitá, zapáchající nebo zčernalá hlíza už nevyraší a patří pryč. Scvrklou a lehce vysušenou hlízu někdy zachrání vlhčí uložení, ale výrazně vyschlý nebo plesnivý kus raději vyřaďte, ať nenakazí ostatní.
Dá se hlíza uložit i bez sklepa?
U malého množství ano. Pár jiřin obalíte do potravinové fólie nebo vložíte do uzavíratelného sáčku a uložíte do chladničky k zelenině při teplotě kolem pěti stupňů. Pro větší sbírku je ale chladná tmavá místnost praktičtější.
Odměnou za podzimní večer strávený nad bednami je na jaře plná zásoba zdravých hlíz a rostliny, které už důvěrně znáte. Vyplatí se to každý rok znovu.
