Na začátku září jsou kotle v průmyslových areálech po létě odstavené, provozní deníky otevřené a technici procházejí seznam zařízení, která musí projít kontrolou dřív, než se do potrubí pustí první teplo. Poslední týdny před ochlazením jsou zároveň chvíle, kdy se ukáže, co se z letního plánu nestihlo.
Co k termínu říká vyhláška a co ne
Vyhláška č. 194/2007 Sb. o pravidlech vytápění stanovuje, že plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou omezit nebo přerušit vytápění budov, se provádějí mimo otopné období. Otopné období začíná 1. září a končí 31. května. Plánované revize se tedy mají dělat v létě, do konce srpna.
Konec srpna je proto praktická hranice, nikoli termín, který by někdo předepisoval na září. Dodávka tepla se navíc zahajuje teprve tehdy, když průměrná denní teplota venku klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a nedá se očekávat, že vzroste. Kdo revizi z léta nestihl, má tedy ještě krátkou rezervu, ale nelze s ní počítat. Vyhláška se týká vytápění budov, technologické teplo pro výrobu se řídí potřebami provozu a odstávka se plánuje do období s nižší spotřebou.
Co revize kotelny obnáší
Zákon č. 250/2021 Sb. mezi vyhrazená technická zařízení zařazuje zejména zařízení s vyšším rizikem, tedy tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Konkrétní výčet určuje prováděcí předpis. V kotelně se jich potkává několik najednou a kontroly, zkoušky a revize dělají osoby s odbornou způsobilostí pro daný druh zařízení, proto se na jedné odstávce střídá více specialistů.
Přesný rozsah určuje dokumentace kotelny a revizní technik. Na seznamu bývají tyto položky.
- pojistné a bezpečnostní prvky kotle a jejich funkční zkoušky
- hořák a jeho řídicí automatika
- plynové rozvody nebo palivové hospodářství
- elektrická výzbroj s rozvaděčem, jištěním a ochranným pospojováním
- komín a odvod spalin
Měření a zkoušky v rozvaděči vyžadují odpojenou měřenou větev. Funkci čerpadel, ventilátorů a regulace ale často potřebuje ověřit pod napětím. Obojí se dá spojit tak, že měřená větev zůstane odpojená a zkoušené spotřebiče napájí samostatný záložní zdroj. Vyplatí se předem domluvit, které zkoušky poběží ze sítě a které z náhradního zdroje.
Čím napájet kotelnu bez sítě
Areál se kvůli revizi kotelny odpojovat nemusí. Provozovatel ale může vypínat hlavní rozvodnu kvůli její vlastní revizi nebo se přepojuje trafostanice. Kotelna pak zůstane bez proudu ve chvíli, kdy je potřeba zkoušet hořák a čerpadla. Zdroj na dobu odstávky lze poptat u nějaké půjčovny elektrocentrál. Stejně tak lze řešit elektřinu pro mobilní kotelnu, pokud areál po dobu odstávky dočasné teplo potřebuje. Ta má vlastní hořák, oběhová čerpadla a řízení a bez proudu neběží.
Kapotované stroje na přívěsu pokrývají výkony od 15 do 275 kVA, výkonnější sestavy stojí v kontejneru.
Přívod ze zdroje a přepínání mezi sítí a záložním napájením má navrhnout a připojit osoba s odbornou způsobilostí, typicky přes přepínač nebo automatiku přepnutí. Zdroj se nesmí připojit tak, aby mohl napájet zpět síť, na které se právě pracuje. Revizní technik by měl přívod zahrnout do postupu odstávky.
Jak spočítat potřebný výkon
- Sepište zdánlivé příkony všeho, co má při zkouškách běžet. Štítek motoru udává výkon na hřídeli, příkon je o něco vyšší, proto se hodnoty ověřují v dokumentaci motoru a řízení.
- Určete nejsilnější motor, který se bude spouštět přímo. Jeho rozběh je nejnáročnější okamžik.
- K rozběhovému proudu tohoto motoru přičtěte jen příkony spotřebičů, které v tu chvíli už běží. Jeho vlastní trvalý příkon se v rozběhu nepočítá podruhé.
- Samostatně určete trvalý příkon všeho, co poběží po celou dobu zkoušek, bez rozběhových špiček.
Modelový příklad počítaný v kVA. Podle dokumentace vychází ventilátor hořáku s frekvenčním měničem na 28 kVA, čerpadlo na 18 kVA a řízení s osvětlením na 6 kVA. Trvalý příkon je 52 kVA. Ventilátor se rozbíhá přes měnič, který nárazový proud výrazně omezuje. Čerpadlo se spouští přímo a asynchronní motor při tom bere orientačně pětkrát až osmkrát svůj jmenovitý proud, tedy zhruba 90 až 144 kVA. Přičtou se 34 kVA ventilátoru a řízení, které v tu chvíli běží, a krátkodobá špička vychází na 124 až 178 kVA. Je to hrubý odhad na bezpečné straně.
Zdroj snese krátkodobý nárazový proud za cenu poklesu napětí, jak velký, uvádí výrobce zdroje. Dimenzovat jen na trvalých 52 kVA se proto nevyplácí. Volí se větší zdroj nebo se čerpadlu doplní softstartér či měnič. Výsledek se vždy ověřuje podle údajů výrobce motoru i výrobce zdroje.
Na co si dát pozor při plánování
Revizní technik, provozovatel a obsluha zdroje potřebují vědět, v jakém pořadí se bude co zapínat a kdo drží vypínač. Vyplatí se předem ověřit, kde se zdroj připojí, zda je v rozvaděči připravené místo pro přívod a jak se zajistí palivo pro delší zkoušky. Před rozhodnutím o výkonu stojí za to při poptávce služby u půjčovny předat seznam spotřebičů z prvního kroku.
