Malá vodní elektrárna na říčním jezu běží léta téměř bez povšimnutí. Jednou za čas ale přijde plánovaná revize a strojovna se na několik dnů až týdnů zastaví. Kdo z ní napájí další zařízení, potřebuje předem vědět, co zůstane bez proudu a kolik výkonu je potřeba nahradit.
Co se při revizi turbíny děje
Rozsah prací určuje typ turbíny a stav stroje. Menší prohlídka zahrnuje kontrolu lopatek oběžného kola, ložisek, těsnění hřídele a regulačního ústrojí. U větší opravy se turbína rozebírá, dílce se čistí, měří a případně odvážejí do dílny. Kontroluje se také generátor, převodovka a rozvaděče.
Na začátku je vždy odstavení a zajištění. Přívod vody se uzavře, prostor turbíny se odvodní a elektrické části se odpojí od sítě a zajistí proti nechtěnému zapnutí. Teprve potom smí obsluha ke stroji. Postup se řídí předpisy provozovatele a bezpečnostními normami pro práci na elektrických zařízeních a konkrétní podmínky určuje odpovědný technik elektrárny.
Na čem závisí délka odstávky
Pevné číslo neexistuje, protože každá elektrárna má jiný stroj a jiný nález při rozebrání. Nejvíc délku ovlivňuje rozsah revize, tedy zda jde o běžnou prohlídku, nebo o opravu s demontáží oběžného kola. Další proměnnou bývá dostupnost náhradních dílů a těsnění, protože u starších strojů se mohou vyrábět na zakázku. Roli hraje i vodní stav, protože práce v odvodněných částech turbíny se rozumně plánují na období nižších průtoků. Při zásahu do jezových zařízení se může přidat vyjádření správce toku a případně i počasí, které termín posune po vydatném dešti.
Provozovatel proto počítá s časovou rezervou. Kdo od elektrárny odebírá proud, by měl plánovat podle horní hranice odhadu a konkrétní termíny si ověřit přímo u provozovatele.
Kdy obec nebo provoz potřebuje náhradní zdroj
Většina malých vodních elektráren dodává výrobu do distribuční sítě, takže obec při zastavení turbíny sama bez proudu zpravidla nezůstane. Problém může nastat u napájení vedeného přes rozvodnu nebo transformátor elektrárny, pokud provozovatel tuto část během revize odpojí. Druhým případem je odběr přímo ze strojovny, například u obecní čistírny, čerpací stanice, mlýna nebo pily, které bývají napájeny z elektrárny bez jiné přípojky.
Třetí oblastí je vlastní spotřeba elektrárny. Při stojící turbíně se stále musí ovládat jezové uzávěry, čistit česle a svítit ve strojovně. K tomu se přidává odvodňovací čerpadlo, svařovací technika, elektrické nářadí a pojezd jeřábu. Tyto zátěže potřebují proud i tehdy, když se vlastní výroba zastaví.
Jak určit výkon náhradního zdroje a bezpečně jej připojit
Nejprve se sepíšou všechny spotřebiče, které mají běžet souběžně, s jejich příkonem a způsobem rozběhu.
- U motorů se zjistí jmenovitý příkon a zda se spouštějí přímo, přes měnič, nebo přes rozběh hvězda-trojúhelník.
- Vyřadí se zátěže, které spolu reálně neběží, třeba jeřáb a svařování ve stejný okamžik.
- Vezme se nejnáročnější rozběh a přičte se ke stálému odběru ostatních zařízení.
- Přidá se rezerva, aby zdroj nepracoval trvale na hranici.
Asynchronní motor při přímém rozběhu krátce odebírá orientačně pětkrát až osmkrát větší proud než při běžném chodu. U čerpadel a hydraulických agregátů se proto vyplatí počítat s rozběhovými proudy. Zdroj s podceněným výkonem se při sepnutí propadne v napětí a jistič nebo ochrana vypne. Konkrétní hodnoty je nejlepší konzultovat s technikem, který zdroj dodává.
Pro servisní zázemí strojovny přichází v úvahu kapotovaný stroj na přívěsu s dostatečným výkonem od 15 kVA výše. Pokud se nahrazuje větší část obecní sítě nebo provoz s citlivou technologií, počítá se s vyšším výkonem a případně s propojením více strojů do paralelního chodu. Takový zdroj se objednává s předstihem u půjčovny elektrocentrál, která umí stroje s automatickým startem a regulací napětí připojit a při větším výkonu spojit do paralelního chodu.
Zapojení do rozvodu elektrárny, která je napojená na distribuční síť, má provést osoba s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací. Musí přitom zajistit, aby zdroj nemohl dodat napětí zpět do sítě, například přepínačem nebo vzájemným blokováním.
Palivo a umístění stroje u vody
Náhradní zdroj na naftu stojí u jezu často několik dnů, proto je potřeba promyslet zásobování palivem. Spotřeba nafty roste s vytížením a nádrž stroje musí vystačit na dobu mezi doplněními. Stroj se staví mimo dosah zvýšené hladiny a mimo místa, kde by případný únik oleje mohl skončit ve vodě. Pod stroj patří záchytná vana a vyplatí se mít po ruce sorbent.
Hlučnost kapotovaného stroje se udává v decibelech ve stanovené vzdálenosti a před nasazením se vyplatí ověřit ji v technickém listu konkrétního stroje, zvlášť pokud jsou v blízkosti domy.
Jako první informaci by obec měla od provozovatele elektrárny získat, které části rozvodu budou po dobu revize bez napětí. Teprve z toho vyplyne, jaký výkon a jaké přípojné místo je třeba pokrýt.
