Elektro

Proč linka na kompoty a mošty v době sklizně nesmí zastavit

Mgr. Eliška FialováMgr. Eliška Fialová7. 9. 20264 min čtení
Modrý kontejner s elektrocentrálou u haly konzervárny, na dvoře přepravky s jablky a hruškami.
Obsah článku
  1. Kde linka na kompoty a mošty bere proud
  2. Proč se přerušení linky nevyplácí
  3. Jak z odběru odvodit výkon zdroje
  4. Palivo, přepínání a hluk

Jablka a hrušky dozrávají podle počasí a zpracovna musí své kapacity přizpůsobit. Když se v září začne sklízet naplno, přijíždějí přepravky v desítkách za den a všechno, co nestihne do lisu nebo do sklenic včas, ztrácí kvalitu. Konzervárna proto v těchto týdnech pracuje ve směnách a podmínkou celého provozu je, aby linka běžela bez přerušení.

Kde linka na kompoty a mošty bere proud

Sezónní zpracování ovoce má několik na sebe navazujících stupňů a každý z nich má vlastní odběr.

  • Příjem a mytí. Dopravníky, ponorné myčky a čerpadla, která odvádějí vodu.
  • Třídění a příprava. Třídicí pásy, krájení a odjadřovací zařízení u kompotového ovoce.
  • Mlýnek a lis. Největší motory mezi zpracovatelskými stroji, u moštárny s čerpadly na šťávu.
  • Plnění a uzavírání. Dávkovače, uzavírače sklenic a lahví, řídicí systém.
  • Tepelné ošetření. Pasterace nebo sterilace, tedy ohřev a udržení teploty po předepsanou dobu. Ohřev bývá řešen párou nebo plynem, ale oběhová čerpadla a regulace jedou na elektřinu téměř vždy.
  • Chlazení a sklad. Chladicí agregáty pro čerstvé ovoce i pro hotové výrobky.

Stupně se navíc překrývají. Zatímco lis zpracovává jednu várku, myčka už čistí další a pasterace dokončuje předchozí. Odběr se proto drží dlouho blízko vrcholu.

Modrá kapotovaná elektrocentrála na pozinkovaném přívěsu u rozvaděče před zpracovnou ovoce, vedle přepravky s jablky.

Proč se přerušení linky nevyplácí

Kompoty a mošty získávají trvanlivost právě tepelným ošetřením při stanovené teplotě a po stanovenou dobu. Když se proces v půli přeruší, provozovatel musí podle svého postupu založeného na zásadách HACCP rozhodnout, zda je šarže bezpečná, nebo se musí přepracovat či vyřadit. Toto řízení rizik vyžaduje od potravinářských podniků nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.

Čerstvě vylisovaný mošt obsahuje kvasinky a v teple začne kvasit, takže nepočká, až se vrátí proud. Ovoce čekající v přepravkách dál zraje. Chladicí sklad, který se přestane chladit, zkracuje čas, po který lze suroviny ještě zpracovat. Stejně to platí pro hotové výrobky, které čekají na expedici a musí zůstat v chladu. K tomu se přidává pracovní síla, kterou si sezónní provoz najímá na týdny, a její hodiny běží dál, i když stojí linka.

Jak z odběru odvodit výkon zdroje

Výpočet se dělá ze součtu příkonů všeho, co běží současně. Modelový příklad ukazuje postup na střední zpracovně, čísla jsou ilustrační a u skutečného provozu se berou ze štítků strojů.

Část linky Příkon
Dopravníky a myčka 11 kW
Mlýnek 15 kW
Lis a čerpadla 11 kW
Plnění a uzavírání 9 kW
Chlazení skladu 18 kW
Osvětlení a řízení 6 kW
Trvalý odběr celkem 70 kW

Elektrocentrály se dimenzují v kVA. Při účiníku 0,8, který se u provozů s mnoha motory obvykle bere jako výchozí odhad, vychází z 70 kW zdánlivý výkon 87,5 kVA. S rezervou 25 % na výkyvy a budoucí rozšíření je to zhruba 109 kVA, tedy stroj o výkonu kolem 130 kVA.

Rozběh motorů se do trvalého odběru nezapočítává, řeší se zvlášť. Největší motor mezi zpracovatelskými stroji, tedy mlýnek, by při přímém rozběhu odebral orientačně pětkrát až osmkrát více než za chodu. Tvrdě se rozbíhá i kompresor chladicího skladu, protože startuje proti tlaku v okruhu. U obou se vyplatí řízený rozběh přes softstart nebo měnič a linku najíždět postupně, takže se rozběhy nesčítají a vejdou se do rezervy zdroje.

Pokud přípojka takový odběr neunese, nebo chce provozovatel pokrýt jen několik týdnů sklizně, stačí zdroj získat na omezenou dobu. Sezónní záložní zdroj o potřebném výkonu může dodat půjčovna elektrocentrál, aniž by zpracovna investovala do stroje, který využije jen na podzim.

Palivo, přepínání a hluk

Při plném vytížení linky se spotřeba nafty odhaduje orientačně na 0,25 až 0,3 litru na vyrobenou kWh. Při 70 kW po dobu desetihodinové směny to dává asi 700 kWh a tedy zhruba 175 až 210 litrů. Nádrž nebo doplňování paliva se podle toho plánuje na směnu i na celý den. Při provozu ve více směnách za sebou se vyplatí předem domluvit, kdo a kdy nádrž doplní, aby se doplňování nemuselo řešit za chodu linky a zbytečně nevznikaly prostoje.

Zdroj, který má jen zaskočit při výpadku sítě, se připojuje přes automatické přepínání se startem, známé jako ATS. Sepne se bez zásahu obsluhy, takže se prodleva zkrátí na dobu rozběhu motoru. U provozu s tepelným ošetřením je to praktické, protože oběhová čerpadla a regulace pasterace přestávají fungovat hned. Odhlučněná kapotovaná centrála se u výrobce uvádí s hlučností okolo 65 dB, takže ji lze umístit i poblíž zástavby.

Před sezónou se vyplatí ověřit, zda přípojka na součet příkonů stačí, a podle toho rozhodnout, zda zdroj bude jen záložní, nebo pokryje celý provoz.

Mgr. Eliška Fialová

Autor článku

Mgr. Eliška Fialová

Nutriční terapeutka a lektorka jógy. Věří v holistický přístup ke zdraví.